Jitka Dolejšová: Pojednání o životě psavce

Rubrika: Publicistika – Postřehy

Terminologie

Psavec je tvor, který píše.
Psavec píše poezii nebo prózu. Někdy obojí.

Definice prózy a poezie (Jeremy Bentham, anglický filozof):
Próza je, když všechny řádky jdou až do konce. Poezie je, když některé řádky končí ještě před koncem.

Poezie může být různá: rýmovačky, říkadla, básničky pro děti, verše pro dospělé. Verše rýmované či takové halabala, tedy volné.
Poezie může být dobrá nebo špatná.

Próza může být různá: pohádky, povídky, fejetony, eseje, poznámky pod čarou, úvodníky, zamyšlení, romány, politické bláboly, odborné články a pojednání o ničem, scénáře, detektivky atd. Próza může být dobrá nebo špatná.


Vlastnosti psavce

Psavec může být dobrý nebo špatný.
I dobrý psavec může napsat něco špatného. I špatný psavec může napsat něco dobrého.

Psavec je tvor naivní. Domnívá se, že to, co napíše, bude číst mnoho lidí. Někdy to je pravda. Jindy zůstane jen u toužebného přání.


Rozdělení psavců

Základní kategorie:
1) čistokrevná;
2) nečistokrevná (kalnokrevná).

Kategorie kalnokrevná:
Obecná charakteristika: Jde o tvory záludné a zákeřné. Chovají se nečestně a nesportovně.

Druhy kalnokrevných psavců:
• Papsavec
• Prasopsavec

Papsavec: S čistým svědomím dělá špinavou práci. Krade. Nápad, myšlenku, verš, zápletku příběhu jiného psavce. Říká tomu inspirace.

Prasopsavec: Bezcharakterní tvor. S klidem ukradne celé dílko. Kompletní článek či příběh, celou básničku. Z časopisu, z internetu, odkudkoliv. Prostě to opíše a uvede jako autora sám sebe.

Vzhledem k tomu, že jde o tvory vysoce škodlivé, je povolen jejich mediální odstřel.

Kategorie čistokrevná:

Obecná charakteristika: Tvorové schopní samostatného života. V rámci svých možností přesunují své know-how do podoby písemností.

Druhy čistokrevných psavců:
• psavec na úrovni;
• psavec profesionál;
• psavec všeuměl;
• psavec rádobyvšeuměl;
• psavec mezidruhový (začátečník, falešný začátečník, amatér, poloprofesionál).


Psavec na úrovni, zvaný též psavec ušlechtilý, neřeší své slavné jméno ani profesionalitu. Píše, protože to umí, protože mu to jde a protože má co sdělit. Klobouk dolů před tímto vzácným druhem. A zvlášť, pokud za své honoráře dokáže uživit svoji rodinu. Psavec na úrovni bývá skromný a zamlklý. Umí naslouchat. Jde o druh ohrožený, a tudíž chráněný.

Psavec profesionál se vyvinul z psavce ušlechtilého, ale vlivem prostředí zmutoval a tím se odčlenil. Píše trochu ze zájmu a trochu pro peníze. Někdy malinko ze zájmu a hodně pro peníze. Chrlí jedno literární dílo za druhým. Občas se z jeho výplodu ztrácí ta pomyslná jiskra. Škoda.

Psavec všeuměl: Políbený všemi múzami hned několikrát. Na co sáhne, to mu jde. Je výborným zpěvákem, výtvarníkem, sochařem, spisovatelem, hercem, fotografem, podnikatelem, sportovcem a politikem zároveň. Tento tvor je tak ojedinělý, že by měl být zahrnut v „Červené knize ohrožených druhů.“

Psavec rádobyvšeuměl je také veřejně známý. Buď dostal slavné jméno do vínku po svých rodičích, nebo dosáhl úspěchu vlastním úsilím v jiném oboru (politika, sport, matematika, herectví, podnikání, hudba apod.). Protože mu to nestačí, vrhá se i na pole literární s představou, že jeho známé jméno ho předurčuje k celoplošným úspěchům. V těchto bludech setrvává do té doby, než se najde (pokud se vůbec najde) nějaký upřímný odvážlivec či dobrý kamarád, který mu poradí, aby se raději držel toho, co umí nejlépe. Některý psavec rádobyvšeuměl má ovšem tu smůlu, že se to nikdy nedozví. Píše a píše, a ani netuší, že jeho díla nikdo nečte.

Psavec mezidruhový, jinak také obecný, osciluje mezi začátečníkem, falešným začátečníkem, amatérem a poloprofesionálem. Občas mu někde něco otisknou a on je celý blažený. Pak mu někdo vlepí (jak jinak než dobře míněnou) facku kritiky a on svěsí hlavu mezi ramena, a kdyby měl ulitu, zalezl by do ní a dlouho nevystrčil ani špičku nosu.
Život psavce obecného

Pozn.: Ostatní kategorie psavců dosud nebyly detailně prozkoumány.

Psavec obecný prožívá ve svém životě čtyři opakující se období, která jsou různě dlouhá, ale fungují podle stejného principu jako čtyřdobý motor.

Sání: Psavec saje. Saje inspiraci, kochá se, sbírá zážitky, dojmy a pojmy, naslouchá okolí, nebo se stává vnímavějším k tomu „nahoře“. K tomu, kdo otevírá kohoutek nápadů. V období sání se z některého psavce stává savec. Saje víno, slivovici, rum, vodu či multivitaminové nápoje, každý dle své chutě a rozpoložení.

Stlačení: Psavec stlačuje. Třídí, přeskupuje, vymýšlí formu a obsah. Myšlenky nabývají téměř materiálního tvaru. Rýsuje se podoba díla budoucího.

Výbuch: Je to tady. Tužka nestačí psát, klávesnice je rozpálená, z počítače či notebooku se kouří. Písmenka se skládají do slov, vět, básně do rýmů, či jen tak volně poletují a psavec je chytá a vězní. Psavec píše, přepisuje, škrtá, trhá, rve si vlasy, mluví nahlas sám se sebou, nervózně podupává, potí se. Okolí psavce je nuceno chodit po špičkách, nedýchat, nemluvit, nerušit – a nejlépe zmizet někam daleko. Psavec tvoří, psavec je v jiném světě. Nejí, nespí, píše.

Výfuk: Dílo je hotovo. Občas se psavec ještě vrhá k počítači, aby něco doplnil či upravil. Někdy se budí v noci a na papír, připravený na nočním stolku (psavec již má své zkušenosti) přibývají dílčí nápady. Ale to už jde o doznívající příznaky a projevy předešlé exploze. Pak zase nastává období klidu, z psavce je spavec, rodina je spokojena, psavec začíná znovu vařit (samička) nebo vezme rodinu autem na výlet (sameček).
V tuto dobu, zdánlivě poklidnou, se však znovu klube první fáze. Při míchání svíčkové omáčky se vyrojí nápad na zamilovaný román. Při výletě na zříceninu zase vyvstane v mysli psavce nádherné téma na detektivní zápletku.

Psavec se opět ocitá v první etapě svého tvůrčího období: sání.

Psavec je tvor, který píše. Píše proto, že je psavcem.
Jsem psavec.
Patřím mezi psavce mezidruhové, tady obecné, hojně rozšířené.
Během uplynulého měsíce jsem prošla prvními třemi (výše popsanými) stádii. Zákonitě tedy nastává období čtvrté.
Výsledek jste teď právě dočetli.

S úctou ke všem psavcům, ale hlavně ke všem čtenářům
Jitka Dolejšová

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Miroslav Šesták

OHLASY NA ČLÁNEK

Milá Jitko,
četla jsem bez dechu a s nadšením celý článek. Řekla bych, že tam chybí ještě jeden druh psavce a tím jsi ty - Psavec Par excellence!
Úžasné, vtipné, originální a těch synonymů by mohlo být daleko víc. Upřímně snímám pomyslný klobouk a obdivně se ukláním.
Iveta Kollertová, 7.10.2009 

Kde mne najdete?
http://mejsehezky.webovka.eu/index.html  

Milá paní Dolejšová,
tak to je luxusní pojednáníčko :o))) Máte to tak bohaté!
Podobné je to i s jiným druhem – čtivcem.

Čtivec pořád něco čte. Když není co, tak i zadní strany na etiketách sterilovaných okurek nebo pytlíků od polívek a tak. Když něco shání, tak čte na internetu, to je skoro nekonečné. Čte a čte a zjišťuje o tom všechno. Jestli je to, co to má být, nebo něco jiného, jestli to stojí, co to má stát, a ne, co to nemá stát. A taky jestli už to někdo má a vyzkoušel, jestli si to nechal, protože byl spokojen, anebo vrátil, že spokojen nebyl. Čtivec také často při čtení najde něco jiného a pak dalšího a dalšího, je pořád tolik zajímavých věcí ke čtení. A co teprve, když už čtivec objevil Gůgl! Natož když už přečte i stránky v angličtině, pak už je to úplně nekonečné. Jako svět a jako vesmír.

Není to úžasné?? Já asi jsem čtivec. Ale ne obecný. Nejsem ani zprávový ani bulvárový. Jsem takový čtivec zájmový. Co mě zrovna zajímá, to čtu. Třeba že je ve sterilovaných okurkách hořčičné semínko... Přijde mi to fakt zajímavé :o)))

S pozdravem
Jakub L., 3.10.2009 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 10. 2009.