18.10.2008 se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě opravy Karlova mostu, což je událost, kterou jsem si nemohl nechat ujít.
Navíc byla tato akce spojena s možností navštívit po exkurzi MUZEUM KARLOVA MOSTU.
Na fotce můžete podle lešení vidět rozsah právě realizované části opravy Karlova mostu. Zde se také konala exkurze, z níž jsem pro ilustraci pořídil několik snímků.



Vše začalo prohlídkou stavební části Karlova mostu, kde zájemce o tuto stavbu a její současnou opravu prováděli odborníci ze Stavby Mostů Praha, kteří opravu Karlova mostu zajišťují, dále pak pražští historici a památkáři.

 

Žádná vajíčka jsme tam bohužel neviděli, byť jsme se snažili sebevíc. :-) Ty jsme naopak dostali vařené až v Muzeu Karlova mostu.

 

Na stavbě jsme si všímali hlavně pečlivě očíslovaných původních kamenných kvádrů, vyjmutých z mostu, které jsou postupně nahrazovány novými. Jejich evidence je skutečně velmi přesná a podrobná.

 

Po ukončení exkurze jsme se vydali do MUZEA KARLOVA MOSTU, které pro mě bylo skutečným zážitkem a velkým překvapením, neboť dosud jaksi záhadně unikalo mojí pozornosti (bylo otevřeno v červnu 2007).
Zde jsou k vidění - mimo jiné - i figuríny starověkých řemeslníků, kteří tento most před staletími stavěli, spolu s tehdejší stavební technikou.

 
 

Zasvěcený komentář z webu Muzea Karlova mostu:

Významné a velké stavby, mezi něž stavba mostu patřila, prováděly ve středověku tzv. stavební hutě. Jednalo se v dnešním slova smyslu o přísně organizované stavební firmy, zahrnující všechna potřebná řemesla.
Huť představovalo zejména několik základních stavebních řemesel – kameníci, tesaři, zedníci a lokátoři a množství dalších přidružených řemesel – kováři, povozníci, lamači kamene, provazníci, pilaři, bednáři apod. Pro řadu pomocných prací sloužili nádeníci.
Výroba kamenných nebo dřevěných částí stavby a pomocných konstrukcí probíhala přímo na stavbě na tzv. stavebním dvoře. K opracovávání a dopravě stavebního materiálu bylo používáno mnoho specializovaných nástrojů, řemeslnického nářadí a důmyslných strojů. Běžnou součástí staveb byly dřevěné zdvihací stroje, vrátky, kladkostroje a otočné jeřáby, poháněné ručně nebo pomocí velkých šlapacích kol.

To největší překvapení nás ale čekalo u velkého, do detailů zpracovaného modelu, na kterém byly zachyceny jednotlivé vývojové etapy stavby Karlova mostu.

 

Už jen samotné prohlížení těchto obrázků má obrovskou vypovídací hodnotu, takže jsem zpracoval fotky i ve velkých náhledech. Vy si nyní můžete exkluzivně následující snímky rozkliknout do plné velikosti a studovat jednotlivé detaily tohoto pozoruhodného díla.

 
  
 
 

Vždycky mě zajímalo, v jakých místech stával předchůdce Karlova mostu - most Juditin. Až na této výstavě jsem však měl možnost vidět maketu obou mostů a zjistit odkud oba vycházely a jak jsou překvapivě zakřiveny.



 

Největším zážitkem pro mě však bylo, když jsem mohl na vlastní oči spatřit zachovalou část mostního oblouku Juditina mostu, který se nachází právě v prostorách MUZEA KARLOVA MOSTU. Možná, že i pro vás bude stejným překvapením, že se dochoval do dnešních dnů a je veřejně přístupný v podzemí muzea.
Ten pohled na Hradčany (vpravo) je fotcen z místa, kde Juditin most ústil.

 

Zasvěcený komentář z webu Muzea Karlova mostu:

Praha byla od raného středověku významným střediskem domácího i dálkového obchodu a centrem panovnické moci. Jako velká sídelní aglomerace se rozkládala na obou březích Vltavy, proto se bezpečný přechod přes řeku stal jednou z podmínek jejího rozvoje. Pro nejranější období fungovaly na řece dva brody.
Již od počátku 10. století však s největší pravděpodobností v Praze přes Vltavu vedl stabilní velký dřevěný most, jenž umožňoval plynulý přechod řeky.
Z iniciativy královny Judity byl v letech 1158–1172 postaven kamenný obloukový most, druhý nejstarší ve střední Evropě. Velká povodeň v roce 1342 most pobořila do té míry, že bylo rozhodnuto jej již neobnovovat.
Z popudu českého krále Karla IV. byl roku 1357 položen základní kámen k novému kamennému mostu přes Vltavu, později nazvanému podle svého zakladatele. Na Malostranské straně most prochází mezi přestavěnými věžemi z Juditina mostu, na straně Starého Města vznikla jedna z nejnádhernějších branských věží vrcholně gotického stavitelství ozdobená bohatou sochařskou výzdobou. Praha tak již navždy získala stálý a pevný přechod přes Vltavu.