Olga Szymanská: Inspirující BIEDERMEIER
Rubrika: Publicistika – Doporučení
 Při vyslovení výrazu se nám vybaví sentimentální období v umění a zároveň doba autoritativní habsburské Metternichovy politiky. Jako umělecký směr a životní styl byl biedermeier typický pro měšťanskou kulturu v německy mluvících zemích, včetně českých. Časově je tento styl tradičně ohraničen Vídeňským kongresem a revolučním rokem 1848. Samotné pojmenování BIEDERMEIER použil poprvé Joseph Victor von Scheffel v mnichovském časopise Fliegende Bläter: spojením jmen pánů Biedermanna a Bummelmayera. Biedermeier byl měšťanskou obdobou empíru, šlechtického stylu, odvozeného z klasicismu. V první polovině 19. století byly kruhy měšťanů natolik majetné, že si mohly kupovat výrobky a předměty, které pro ně byly dříve finančně nedostupné, např. čalouněný nábytek nebo porcelán. Samotné příjmy měšťanů však nedosahovaly až takové výše, aby si mohli pořizovat celé domy či paláce, a proto se biedermeier projevoval především jako designérský styl v užitém umění. Již ve své době byl napadán a odsuzován jako „idyla hřbitova“: rozvíjel se totiž právě v době absolutismu, kdy většina občanských aktivit byla potlačována a kontrolována. Proto tento styl znamenal určitý únik z veřejného života ke klidu domácího krbu. Biedermeier, inspirován módním romantismem, se projevil v umění, zejména v malířství, a to v zobrazování měšťanských pokojů, dvorků a zátiší. Velmi oblíbeným námětem se stal portrét. Z umělců byly vždy s tímto projevem spojováni například básníci Annette von Droste-Hülshoff nebo Eduard Mörike, hudební skladatel Franz Schubert. K dramatikům se řadí Franz Grillparzer a Johann Nepomuk Nestroy. Českým příkladem může být literární dílo Magdaleny Dobromily Rettigové nebo portrétní tvorba Antonína Machka. Raný biedermeier se vyznačoval moderním stylem. Zároveň se v něm postupně projevovaly abstraktní formy, zářivější barvy a sílila i touha po kráse přírodních tvarů. To charakterizuje jeho prvotní období. Známým fenoménem se stal biedermeir vídeňský. Výstavu BIEDERMEIER: UMĚNÍ A KULTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH 1814 – 1848 28. května – 28. září 2008 pořádá Správa Pražského hradu a Uměleckoprůmyslové muzeum ve spolupráci s Národní galerií v Praze a Národním památkovým ústavem ČR. Představuje díla Čech a Moravy 1. poloviny 19. století, odrážející velmi osobitý umělecký a myšlenkový proud. Zatímco v zahraničí byl český biedemeier úspěšně nejednou představen, na domácí půdě je výstava takového rozsahu a takto pojatá vůbec poprvé. Je příležitostí ukázat skutečnou tvářnost biedermeieru jako životního a uměleckého stylu, který si vytvořila aristrokracie a bohaté obyvatelstvo a který postupně zasáhl všechny vrstvy společnosti. Expozice v Jízdárně Pražského hradu ukazuje, že východiskem biedermeirovského stylu byl svět empiricky prožívané skutečnosti, a to v objevování půvabu všedních věcí a radostí, v krásách přírody a v přírodních materiálech. Že v duchu rodící se občanské společnosti styl prosazoval ideály praktičnosti a jednoduchosti. Své charakteristické rysy estetického cítění: střízlivou eleganci a věcnost, jež odrážely celkovou modernizaci společnosti a staly se v mnoha ohledech předzvěstí moderního designu. Vedle výtvarných děl domácích umělců, například Antonína Machka, Vincence Morstadta, Antonína Mánesa či Josefa Navrátila jsou na výstavě výrazně zastoupeny všechny obory užitého umění. Špičkovými exponáty škály domácích a zahraničních sbírek je představeno proslulé české sklo a porcelán, móda a šperk. Samozřejmě, že zde nechybí nábytkové umění, které se stalo synonymem biedermeieru a jeho jednoduché elegance, o čemž svědčí i ukázky z pozoruhodného mobiliáře Pražského hradu a z dalších rezidencí. Z výstavy odcházíme s dojmem, že právě biedermeier může být pro svou jednoduchost a abstraktnost stále velmi inspirující. |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Olga Janíčková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 06. 06. 2008.
