Milovníkům Prahy netřeba Královskou cestu představovat. Určitě o ní vědí už spoustu informací a přesně znají, odkud vede a kam. I já jsem se domníval, že toho vím o tomto historickém skvostu poměrně dost.
A to až do doby, než jsem si přečetl knihu

PO KRÁLOVSKÉ CESTĚ  
-  Zastavení s Františkem Dvořákem.
Poměrně útlou, stodvacetistránkovou publikaci jsem sice přečetl během několika hodin, ale právě jí se podařilo zásadně změnit můj citový vztah k celé řadě mnou dosud přehlížených historických míst a objektů.

Fotografie se na rozklik otevřou do plné velikosti

1/ Králův dvůr

Nevěděl jsem například, že Prašná brána spojovala ve středověku Prahu s jednou z hlavních zemských cest, která vedla do Kutné Hory. Ta byla, díky svému stříbrnému bohatství, největší a nejdůležitější pokladnicí celého království, což byl také hlavní důvod, proč přenesl Václav IV. roku 1383 své sídlo ze špatně přístupného Pražského hradu právě k Prašné bráně. Zde dal totiž - na místě dnešního Obecního domu - postavit svou rezidenci, kterou pojmenoval Králův dvůr.
V něm pak od roku 1454 také žil a působil po 17 let zprvu zemský správce a později český král Jiří z Poděbrad, jak nás o tom informuje pamětní deska na rohu Obecního domu.
 

pamětní deska
na Obecním domě
 

2/ Stará mincovna

Nedaleko od bývalého Králova dvora dodnes stojí historický dům číslo 36 zvaný Stará mincovna, kde se v roce 1420 razily peníze.
Tento dům je mimo jiné významný i tím, že v něm přebýval císař Zikmund po svém zvolení za českého krále.

pamětní deska
Mincovny

3/ Dům U kamenného zvonu

V tomto domě se nachází vzácný výklenkový oltář ze začátku 14.století, který byl určen pro umístění posvátných předmětů. Právě sem Karel IV. ukládal získané relikvie do doby, než byla postavena hlavní věž hradu Karlštejna, kam byly poté převezeny.
Z této skutečnosti se také odvozuje, že dům U kamenného zvonu sloužil jako přechodné sídlo Karla IV. v době, kdy byl nucen dát po převzetí vlády nákladně přebudovat královský palác na Pražském hradě, který nebyl po ničivém požáru  v roce 1303 obnoven, a nacházel se až do příchodu Karla IV. v rozvalinách.
 

pohled ze
Staroměstské radnice

4/  Lékárna U zlaté koruny

Na malém náměstí stojí dům U zlaté koruny, v němž měli měli lékárnu synové slavného lékárníka Anděla, o němž se jako o "Angelovi" uvádí, že přišel do Prahy z Florencie a že mu Karel IV. a jeho potomci udělili zvláštní výsady, zejména aby tu "pěstoval libovonné květiny pro královo potěšení".

plánek

5/ Bašta

Na Malostranském náměstí stojí dům zvaný Bašta, který býval označován jako prokletý, neboť v něm vznikl dne 2. června 1541 největší požár v dějinách Prahy, který zničil velkou část Malé Strany a vznícením suché strávy zároveň přeskočil na Pražský hrad a celý ho poničil. Největší ztrátou při tomto požáru byla zkáza archivu "Desky zemské" s nenahraditelnými doklady naší státnosti od samých jejich počátků.

Rampa ke Hradu

Úvoz

6/ Rampa ke Hradu

Všechny královské průvody se musely po vystoupání dnešní Nerudovou ulicí vydat dále Úvozem až na Pohořelec, neboť jiná cesta na Pražský hrad až do 17.století nevedla.  Rampu ke Hradu (dnešní ulici Ke Hradu) navrhl až Giuseppe Mattei za třicetileté války, kdy museli tuto "hradní zkratku" doslova vytesat kameníci do skály pod Schwarzenberským palácem. Zajímavé je, že tato úctyhodná práce jim trvala ve dvou etapách celkem 26 let (od roku 1638 do roku 1683).

plánek

původní trasa


historická rytina

Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale výběr zajímavostí z knihy  PO KRÁLOVSKÉ CESTĚ rozhodně není hlavním smyslem tohoto doporučení. Vybrané příklady by vás měly v ideálním případě přesvědčit, abyste si knihu koupili či vypůjčili a pozorně si ji přečetli, protože ona za to opravdu stojí.

Poslední doporučení na závěr:
sejmete-li z knihy obal, objevíte nádhernou grafiku staré Prahy.