Ó dvě ó

Tak se nám Eurotel sloučil s Českým Telecomem a výsledná sloučenina dostala název Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Dát si do štítu chemickou značku plynu, byť by to byl životodárný kyslík, a nadto si za reklamní emblém zvolit bublinu, to je v zemi, kde se jako pára nad hrncem dokázaly rozplynout i zatraceně kamenné a slovutné peněžní ústavy, krok věru odvážný. Ale kdoví, možná právě proto se O2, a.s., rozhodla, že se nebude číst ó dvě, nýbrž ou tú čili tak, jak by to přečetl telefonista z Ostrovů či od Velkého kaňonu.
Zjistil jsem to, když jsem, dosud nic zlého netuše, zatelefonoval Telecomu a po obvyklém tu tú se místo tú tú ozvalo ou tú.
Nejprve mi bleskla hlavou absurdní představa, že oním citoslovcem na druhém konci drátu projevuje údiv nějaký zdvořilý, leč mírně infantilní automobil, ale pak mi svitlo, že jsem svědkem dalšího vpádu světovosti na naši rodnou hroudu. (Poprvé jsem si řečeného vpádu všiml, když dálnice D1 náhle pozbyla nájezdů a výjezdů a jejich místo zaujaly exity. Rozumějte – aby všichni rozuměli. I když, vzhledem k nechvalné pověsti dé jedničky by se místo exitu nejspíš hodil rovnou exitus.) Českému pojmenování by prý v říši mobilní komunikace nikdo nerozuměl.

Na světové názvy zdejších firem jsem už zvyklý. Mé tchyni nedávno poslala fakturu Bohemia Energy Entity čili, v mém překladu, Česká energetická jsoucnost. Fakturu, jak jsem se s úžasem dočetl, vystavil Billing Depertment a Jsoucnost na ní tchyni nabádala, nebude-li jí na faktuře něco jasného, nechť se obrátí na Helpdesk.
Tchyně ovšem leda tak nechápavě obracela oči v sloup, a tak jsem se na Helpdesk obrátil sám – s dotazem, proč jejich faktury vystavuje Billing Department a ne fakturační oddělení, a proč se jmenují anglicky, když jsou česká firma. Dověděl jsem se, že takto činí proto, že nakupují elektřinu v zahraničí. Co na to odpovědět? Mlčel jsem.
Bohemia Energy Entity se ovšem jmenuje jenom anglicky, mnohem záludnější, protože dvojjazyčný, ba přímo makaronský název nese třeba Zakládání Group, a.s. (čti zakládání grup). Neznalý domorodec by si hnedle pomyslel, že má patrně co do činění s jakousi zprostředkovatelnou, která dává dohromady jedince se zálibou ve skupinovém obcování, a je udiven, když vposled vyjde najevo, že se řečená firma zabývá základy staveb. Kde co nakupuje Zakládání Group, jsem se raději ani neptal. Co kdyby brali písek ze Sahary.

Ale co jsou dva jazyky proti třem – Telefónica je sice slovo umělé, leč španělské; O2 Czech Republic, to jsou na přání managementu (obyčejné vedení přece takováto firma mít nemůže) výrazy anglické; a konečně a.s. čili akciová společnost, byť jde jen o pouhý trpěný přívěšek k názvu jinak velkolepému, je slovní spojení z domorodého jazyka. To už je výsostný výraz názvoslovného internacionalismu.
Napadá mě ovšem, že stejně mezinárodní jako ó dvě jsou, nebo alespoň ještě donedávna byla, i dvě ó – tedy OO. Škoda že Telefónica nezvolila je, to by byla úleva! To by bylo simply clever! Ale už se nedá nic dělat.

Kdybych byl u O2 [ou tú], možná bych teď raději prchl k H2Ofonu [eič-tú-ou-fonu], jenomže setrvávám u T-Mobilu, hlavně proto, že vypadne-li mi na chalupě signál, a to se stává často, postačí mi pozvednout prstík, telefonu pohrozit „Ty, ty, ty, mobile!“ a ihned zase ožije. A pak že v říši mobilní komunikace a velkých kšeftů nikdo nerozumí česky [sí-í-es-kej-wáj].