Jan Waldauf: SOKOL – malé dějiny velké myšlenky (1)

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Jako korektorka českých textů se občas setkávám i s články našich krajanů žijících většinou již delší dobu v různých zemích světa, kam je osud zavál. Je to práce radostná a čtení zajímavé, poutavé. Tak se mi také nedávno na monitoru počítače objevil rukopis chystaný k vydání, rukopis obsáhlý, psaný krásným jazykem a obsahem natolik závažný, že jsem požádala nakladatelství Atelier IM, aby získali svolení autora Jana Waldaufa, žijícího v Kanadě od r.1949, ke zveřejnění základních informací a několika ukázek z chystané knihy. 
Marie Zieglerová

                                             SOKOL – malé dějiny velké myšlenky

1.část  

Jan Waldauf  (citace z článku Josepha Cermaka z New Homeland)

„...věnoval celý svůj život sportu, zprvu jako člen výkonného výboru Československého Sokola v zahraničí, posléze v mnoha významných sportovních organizacích v nové vlasti. Jeho přičiněním byla například vytvořena základna pro organizovaný tělocvik v provincii Ontario, jež vedla k založení „Ontario Gymnastic Association (OGA) v roce 1968."

Od roku 1971 do roku 1975 byl rovněž členem ředitelské rady Canadian Gymnastic Federation (GGF) a v letech 1974 a 1975 předsedou National Development Committee této organizace.
V letech 1970 až 1975 byl členem Sports Committee Canadian National Exhibition a od roku 1970 do roku 1973 členem Canadian Gymnastic Seminars Committee na York University a od roku 1971 do roku 1974 členem Advisory Committee na Seneca College.
Jan Waldauf vyjednal s Ontario Milk Marketing Board sponzorskou úmluvu, dovolující Federaci organizovat velké mezinárodní tělocvicné akce jako čínské a sovětské gymnastické demonstrace a Milk Meet závody v Maple Leaf Gardens, kde se účast 16000 diváků v roce 1974 kvalifikovala jako Guiness World rekord.
V roce 1975 Provincie Ontario mu v uznání jeho příspěvku tělocviku udělila "Syl Apps Special achievemnent in Sport" Award...“

Není to úplný výčet autorových celoživotních aktivit na poli sportu, ale je to dostatečné oprávnění k tomu, aby sepsal dějiny tak významné organizace, jakou byl od svého založení právě Sokol.

                   

Zakladateli Sokola jsou právem označováni:
 
Miroslav Tyrš, doktor filozofie, později profesor dějin výtvarného umění, který dal novému spolku ideu a program, organizační zřízení a tělocvičný základ. Vyšel z antické kalokagathie, harmonického spojení krásy a dobra, kterou doplnil zásadami moderní filozofie a demokracie. Na tělocvik navázal také výchovu duševní a mravní z hlediska národního, zaměřenou k ideálu všelidskému. 

a

Jindřich Fügner, světově vzdělaný a přesvědčený demokrat, zcestovalý po Evropě, původem Němec, jež odsuzoval národnostní útlak v habsburské monarchii, přesvědčil se, že je českému národu křivděno v područí Rakouska, že zasluhuje více svobody a chtěl přispět k úsilí, jímž by se opět osvobodil. Uvědoměle se proto připojil k českému národu.

       

K ustavení Sokola, 16.února 1862 v Malypetrově tělocvičně české reálky v Panské ulici v Praze, se sešlo 75 osob a jeho členy a činovníky byly vynikající osobnosti tehdejšího českého národního života, bratři Grégrové, Eduard, lékař, a Julius, právník a redaktor Národních listů, Tomáš Černý, pozdější starosta města Prahy; Josef Barák, novinář a vůdce studentstva a dělnictva; Rudolf Thurn-Taxis, předseda Hlaholu; Emanuel Tonner, profesor obchodní akademie; Rudolf Skuherský, profesor techniky; František Palacký, historik a politik; Hynek Palla, hudební skladatel; František Ženíšek, akademický malíř; Bohuslav Šnirch, akademický sochař; Karel Steffek, ředitel plynárny; František Písařovic, inženýr; Jan Kryšpín, sedlář; Ferdinand Náprstek, sládek; vřelý vztah k Sokolu měl také vědec Jan Evangelista Purkyně. 
Filozofie sokolství

Během svého pobytu ve Švýcarsku v roce 1870 napsal dr.Miroslav Tyrš významnou programovou úvahu „Náš úkol, směr a cíl“, která vyšla v lednu 1871 jako úvodní článek v 1.čísle Tyršem založeného časopisu „Sokol“. Tyrš ve své úvaze vyložil význam sokolské myšlenky pro sokolstvo a pro národ. Jeho stať je filozofií sokolstva, určením jeho cílů a trvalým vodítkem jeho činnosti.
Na ukázku několik základních myšlenek z textu

-
Nikoli každý o sobě jako jednotlivec, ba ani ne jen v různých jednotách, ale společnou podporou a snahou chceme svůj úkol řešit, a to nejen ve prospěch svůj vlastní, nýbrž na zdar všeho našeho národa.
-
Myslíme, když si budeme vždy vědomi, že je možno pokračovat a zdokonalovat, že vše, co se konalo, též jinak a snad lépe se díti mohlo. Myšlenka jednoduchá, a přece ne všem vždycky na mysli tanoucí. Vždyť stěží který skutečný stav je kdy v té míře výborný, aby v něm bylo naprosto nemožné zlepšení. Není-li tedy v kterékoli věci postup k lepšímu, sluší celkem souditi, že sotva asi způsobila váznutí svrchovaná její dokonalost; spíše jistá nectnost lidská, která každému pokroku – i v životě veřejném – je hlavní závadou a překážkou.
A nectnost ta se jmenuje – spokojenost.
-
Kamkoli se v čem dospěje, to nezdržuj nás myslit a pátrat dál, zda by snad přece nemohlo všechno být též jinak a ještě lépe. V tom směru buď heslo sokolské „Věčný ruch“, aneb chceme-li též: „Věčná nespokojenost“. Ta zde má i tu výhodu, že ji nikdo nemůže pravidlovat a zakazovat.
-
„Co všechen lid nezná, nikdo nezná! Co lid ještě nedoved‘, nikdo nedoved‘!
Co lidem se nestalo, nikým se nestalo!“
-
Též každý národ zhynul jen vlastní svou vinou. Na bojištích se nerozhoduje osud národů, je rozhodnut již před bojem. Ni jeden národ, co jich na světě bylo, četný nebo nečetný, nezhynul ve své jarosti a hodnotě, každý sklesl sešlý, netečný a povrhlý. Zde jako všude vykonává příroda dlouho shovívavá nakonec soud přísný, avšak též spravedlivý a pro celek blahodějný, odstraňujíc z lidstva členy zdravému rozvoji a pokroku nadále nepřístupné, a tedy zbytečné a škodlivé. To je zároveň jediné pravé, nezvratné a veliké naučení, jež veškeré dějiny nám poskytují. Neboť jinak se nic v nich pouze neopakuje, nic pevně nestojí. „Co věky hodlaly, zvrtne doba“ a staleté odolávání proti všelikým návalům a nátlakům nezaručuje nikomu trvání i nadále, zvláště ne v době, kdy více dni váží než jindy léta.
Co z toho pro nás plyne? Dvojí věc a pravdy dvě. Jedna přísná a druhá k naší útěše.
Plyne z toho především pravda, že národové, čím jsou menší, tím větší musí činnost vyvinouti, aby byli a zůstali i při skrovnějším svém počtu platnými a závažnými členy lidstva, a že tím více dbáti musí ve všem o zdravý vývoj a postup.....
Vždyť nám z toho i ta jistota kyne, ta druhá pravda z toho následuje, že žádná zevní moc, žádná hmotná a surová síla o sobě nezničí národy, že život národů, pokud se vyvinuje na výsluní pravdy, dobra a pokroku obecného, je v tomto smyslu nezranitelný jako paprsek sluneční, a že jej nepřemohou a nezahubí nižádné moci temnosti, lež neb násilí proti němu vyslané.

Pokračování...

Knihu  SOKOL – malé dějiny velké myšlenky 
si můžete objednat na adrese:

Nakladatelství IM
Leoše Janáčka 164, P.O. Box 31
763 26  Luhačovice-Pozlovice
PhDr. Irena Voštová, tel. 577 131 261, atelierim@volny.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 10. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.