Dvojjazyčné zrcadlové česko-esperantské vydání stejnojmenné knížky básnířky a překladatelky Zdenky Bergrové (o autorce jsme psali 21. 5. 2007) je další odvážný počin malého nakladatelství Oftis v Ústí nad Orlicí. Najdeme v ní více než 90 básní, které z autorčiných sbírek vybral český esperantista Ing. Jaroslav Krolupper.

Je jedním z 900 členů Českého esperantského svazu; ten má své kluby ve všech krajích republiky. Ovládají neutrální, univerzální, mezinárodní dorozumívací jazyk, jehož autorem je varšavský lékař ruskožidovského původu Lazar Ludovík Zamenhof. Jeho učebnice pochází z roku 1887 a u nás se začal šířit zásluhou Čs. rozhlasu v Brně, který v roce 1932 vysílal relace v esperantu. Podíleli se na nich zejména spisovatel František Kožík a herec Karel Höger. V roce 1996 uvítala Praha esperantisty z 95 zemí světa na 81. světovém kongresu. Jsou sduženi ve Světovém esperantském svazu, vydávájí přes stovku časopisů. V Praze přijali tzv. Pražský manifest, shrnující zásady, na nichž stojí esperanto: demokracie, nadnárodní výchova, pedagogická efektivita, vícejazyčnost, jazyková různost, jazyková práva a lidská emancipace.

Je pravda, že esperanto používá a spojuje pouze určitá část vzdělanců. Když se s nimi Zdenka Bergrová seznámila, zaujaly je její povídky a básničky. Jedním z výsledků této spolupráce je nová sbírka. Jsou v ní nejen básně již kdesi otištěné, ale mnohé z nich pocházejí ze strojopisů. Překladatel se soustředil na optimistické verše, přestože jsou některé hluboce filozofické, jako například Každá kapka je sama, žije své drama, V trávníku rozkvétá barevná paleta, Zkřehlými prsty otvírám předjaří... Nejsou tu básničky vlastenecké, které obsahuje knížka Slova noci, jak je přeložil do esperanta již zemřelý prof. Jaroslav Mráz. Je pozoruhodné, že ve verších autorky se shlédli i překladatel do němčiny František Otto Babler, známý překladatel Dantovy Božské komedie, nebo do ruštiny Marko Blumental.

Knížku, jako ostatně vždy, ilustroval básnířčin manžel akademický malíř Věroslav Bergr. Vzbudila pozornost na letošním světovém esperantském kongresu, který se konal v Japonsku a kam ji do Tokia v mnoha exemplářích odvezla Ing. Margit Turková. V Japonsku mají totiž „slabost“ nejen pro esperanto, ale také pro češtinu. Podobným způsobem se jim dostalo do rukou povídání z deníků mladičkého esperantisty Petra Ginzla – ano, toho 15letého mimořádně talentovaného chlapce, který za války v terezínském ghettu vydával časopis Vedem, který zahynul v Osvětimi a jehož vizionářskou kresbu vynesl v roce 2003 do vesmíru první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Bohužel – americký raketoplán Columbia tehdy havaroval a celá posádka zahynula. Esperantisté objevili jeho deník u sestry, žijící v Izraeli. Český chlapec židovského původu z Prahy stal se obětí plynových vražd nacistů, ale jeho fenomém žije na zemi i ve vesmíru, jak o něm veršuje také Zdenka Bergrová.

Knihu můžete zakoupit v internetovém obchodě vydavatelství OFTIS

 OHLASY NA ČLÁNEK