| Ředitel divadla Rokoko v Praze, herec Darek Vostřel, pocházel z Vysočiny, a tak ho pochopitelně přitahovaly Železné hory nedaleko Kutné Hory. Nejezdil do hor ale jen pátrat "po lanýžích". Lákalo ho středověké město.
Měl jeden velký sen. Zahrát si v kutnohorském divadle s celým souborem Filozofskou historii, která byla kdysi v Rokoku legendou.
„Nějak jsem se do divadla v Kutné Hoře nedostal, abych případné vystoupení domluvil, a najednou tu byl rok 1969. Soudruzi mě vyhodili nejen z ředitelské židle, i z divadla. O rok později mne pro jistotu ještě zavřeli. Tak jsem přišel o ten hezký sen zahrát si v Tylově divadla, které se mi hrozně líbí…“ vyprávěl Darek Vostřel.
 Televizní diváci se s ním mohli koncem roku setkat v titulní roli seriálu Píseň pro Rudolfa III. V seriálu ztvárnil roli řezníka, kterého dcera dohnala ke snění a romantice.
„Když jsem nesměl do divadla ani na obrazovku, živil jsem se všelijak, ale zase mi zbývalo více volného času pro koníčky,“ usmíval se herec.
„Po sedmdesátém roce jsem do Kutné Hory jezdil často. Courali jsme po městě; senzační byly noční procházky. Tu tajemnou historii asi člověk vnímá lépe po setmění. Prakticky je to asi tím, že turisté zasednou do krčem a ulice se vyprázdní. Já si ale vždycky namlouval, že s tmou vystupují z podzemí duchové, magické síly a všelijaké prapodivné bytosti, které nás městem vlastně provádějí. Podařilo se mi natolik zblbnou tenkrát mou sedmiletou dceru, že tomu i věřila.“ 
Darek Vostřel pomohl ke zrodu mnoha zpěváckých hvězd. V divadle Rokoko začínali po příchodu do hlavního města Marta Kubišová, Václav Neckář, dlouho tam působili Waldemar Matuška a Karel Hála.
„Kde se nám v Kutné Hoře nejvíce líbilo?“ zamýšlel se ředitel. „To se nedá říci. To město je něco úžasného a svébytného. Každá sebemenší stavba v historickém centru má za sebou nepředstavitelnou minulost; krásné jsou místní pověsti. Snad nejraději jsme jezdili na Kaňk. Ani nebudu říkat, jak dlouho jsme tam hledali smírčí kříž, co stojí vlastně kousek od památníku horníků na vrcholu. Nebo trosky  paulánského kláštera na Vysoké. Tam jsme pátrali po podzemních chodbách, bohužel beznadějně. Jednou jsem s rodinou prožil prázdniny na zámku Roztěž. Propašoval nás tam kamarád ze Svazu novinářů. Nezapomenutelná doba. Zámek na kraji malé vesničky, všude kolem nekonečné lesy, obora, spousty hub. Celý měsíc jsme nesedli do auta a poslední týden jsme měli hrůzu z návratu do hlavního města.“
Darek Vostřel, ve své době populární herec, konce komunistického režimu dočkal. Na divadelní prkna se ale již nevrátil. Byl těžce nemocný a odešel v roce 1990. Jeho velký sen - zahrát si na scéně Tylova divadla v Kutné Hoře - se nenaplnil.  http://www.rosinanta.estranky.cz/archiv/rok/2006/5
foto z archívu Ondřeje Suchého
PS. Díky Ondřeji Suchému se konečně dostávají na internet kvalitní fotografie Darka Vostřela, kterých tam do dnešního dne bylo opravdu jako šafránu. |
