Milan Čechura: Moudří starci
Moudrých starců zase tolik není. Je jich rozhodně míň než blbejch dědků. To je jasné a neoddiskutovatelné. Moudrého starce poznáte podle následujících znaků. Za prvé: Je starý. Ne že by se nemohoucně ploužil podél zdí a pajdal na obě nohy najednou. To v žádném případě. Moudrý stařec se pohybuje sice pomalu, ale plynule a hlavně rozvážně. Takže ta moudrost z něho přímo čiší. A taky vypadá nesmírně ušlechtile.
Milan Turek: Královna Ještěda – Karolina Světlá
Oblíbeným místem spisovatelky v Ještědských horách byla údajně kamenná vrata, vystoupat k nim ze Světlé loveckými chodníčky Terasami Ještědu není zrovna nejsnazší výkon, jindy to byla zase Vápenice nad vsí s nádherným výhledem do kraje. V jednom z dopisů své sestře Sofii Podlipské píše o výletě na Ještěd, kde její vyprávění o kraji naslouchali se zaujetím i cizí turisté, jindy píše o vycházkách do Ještěda se světelským farářem, býval jejím partnerem a průvodcem znalým celého kraje.
Stanislav Moc: Záplavy
Austrálie je vcelku pouštní kontinent s pouštním počasím. To znamená, že tu v lepším případě prší sporadicky, nebo málo a v tom horším neprší vůbec. Někdy ovšem deště přijdou a to v takovém množství, že máme záplavy. Ty poslední byly na středoseverním pobřeží (Mid North Coast), kde bydlím, v roce 2000. Já jen abyste si udělali obrázek, jak často tu prší.
Pavel Pávek: Nejkrásnější památka
Není to tak dávno, kdy na nějaké rozhlasové stanici proběhla anketa. Běhají a stále někam chodí různé a ta, kterou mám na mysli, se týkala památek. Měla být nalezena nejkrásnější z českých. První lavina odpovědí se dala čekat. Záplava Karlštejnů, Hlubokých, Lednic a Českých Krumlovů nějak neměla v plánu skončit.
Ivo Fencl: Znamení smůly a jak se jim vyhnout
Minule jsem tady psal o šťastných znameních. Dobře, ale je taky na místě aspoň přibližně tušit, čeho se máme v tomto světě vyvarovat, abychom si udrželi pozitivní pohled na věc, a to nikoli jen někde na vykládacích kartách staré Jeremiášky z Rychlých šípů, ale hlavně v realitě, kterou vdechujeme. Pokud třeba stojí boty na stole, můžete očekávat smůlu, a to obzvlášť u divadla, ale také boty na židli nejsou nic moc!
Milan Dubský: Nevídaná selhání
Vrcholoví sportovci na národních, kontinentálních či světových mistrovstvích nebo dokonce na olympiádách jsou využíváni jako loutky pro fanoušky, a v těchto sportovních arénách předvádějí pro peníze své schopnosti, síly a výsledky své dřiny. Nutno podotknout, že největší peníz spadne do klína pořadatelům a ne těm sportohercům.
Sloupky Jiřího Menzela (10)
Jezdíval jsem často do Kerska k Hrabalům v jejich lesním útulku a bylo mi s nimi dobře. Jednoho krásného jarního dopoledne, plného teplého slunečního svitu jsem tam zastihl pana Hrabala samotného. Paní byla u sousedů na kanastě. Bylo krásně, oba jsme byli naladěni lyricky, schylovalo se k obědu, dostali jsme hlad a chyběla nám ženská bytost. Nabídl jsem se, že panu Hrabalovi mu jeho paní přinesu. Ne že pro ní doběhnu. Že jí přinesu.
Zuzana Trankovská: Veletrh Non–handicap
Minulý týden se konala na pražském Výstavišti specializovaná výstava Non–handicap. Byla určena zejména pro tělesně postižené, kteří měli tzv. pod jednou střechou prodejce invalidních vozíků, různých rehabilitačních pomůcek ...
Barbara Semenov: Velikonoční symboly
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.
Pavel Pávek: Co jedl Vilém Tell
Kuchtíka opět po čase přepadly chmury a výčitky. V optimistickém prostředí čekárny zubaře, aby potlačil přirozenou hrůzu z lékařského oboru, kterému se, podle jeho niterného přesvědčení, může věnovat pouze sadista, začal listovat v pohozeném časopise v křídové obálce. Hrůzu nepotlačil, ba naopak stoupla.
Jaromír Matoušek: Město nad městem
Studená válka vrcholící okupací Československa měla za následek informační blokádu. Středoevropská architektura se ocitla na okraji světové scény, což dokládá i případ budovy Federálního shromáždění – přestože byla publikována v předních světových časopisech, nestala se součástí architektonického dění a nebyla ani dále teoreticky reflektována. Přední světoví architekti objevovali budovu Karla Pragera až po roce 1989 a to spíše náhodou při procházkách Prahou než prostřednictvím soustředěného výzkumu.
Vlastimil Marek: Detail
Dospělý se od dítěte liší i v tom, že je schopen vnímat detail, a také s ním pracovat. Vzpomeňme si, jak jsme například v dětství do jisté doby nedokázali věrohodně zalhat: vlny emocí, na kterých dítě jede, jsou tak mohutné, že na nějaký ten přesný detail není čas a místo. První program veřejnoprávní televize nedávno reprízoval půvabný německý film z roku 2000 Osvícení zaručeno. Dva bratři (jeden, protože již delší dobu zkoušel meditovat a vyznával buddhistický způsob života, a plnil si tak velký sen, a druhý, protože mu právě utekla žena) se vydali do Japonska, do zenového kláštera, „dosáhnout osvícení“.
Emília Molčániová: MHD – to je ono | Problém bude inde | Pôžička
Pokazilo sa mi auto. Toho som sa najviac obávala, pretože som bez neho neurobila po meste ani krok. Hrozila som sa cestovania mestskou hromadnou dopravou. Stačilo mi počúvať tie chýry, ktoré kolovali ako postrach verejnosti. A teraz je to tu. Musím zakúsiť nepohodu, utrpenie, možno aj boj o holý život. Celú noc som nedokázala od strachu ani zaspať a lúčila som sa so životom. Pred dvadsiatimi rokmi ma seklo v krížoch a odvtedy chodím zohnutá takmer do pravého uhla. Prešla som stovkami rúk našich i zahraničných odborníkov, kadejakých šarlatánov a nič.
Luděk Ťopka: Přepadení u švimtajchu
Převzal jsem v kanceláři obálky s penězi, přes rameno přehodil řemen staré malorážky a vyrazil bukovinou do vrchu směrem na Smrčiny. Cesta přes vrch Stropník byla strmá, slunce již hezky připalovalo, a tak jsem se pěkně zapotil. Když jsem konečně stanul na náhorní plošině, usedl jsem na balvan pod smrkem, starým vysokým solitérem na rozsáhlé pasece, abych se po tom výstupu trochu vydýchal.
strana 1 / 419